(...)   Jakou Evropu tedy skutečně chci a proč nejsem eurofederalistou?

Chci Evropu, a všimněte si, že zcela záměrně neříkám Evropskou unii, nýbrž Evropu, dle konzervativně-liberálního konceptu. Tedy Evropu obchodujících, spolupracujících národních států, které kooperují jen v těch oblastech, kde je to výhodnější a efektivnější, než samostatný postup. Chci Evropu, která má společnou politiku jenom tam, kde existuje jasný konsensus a ostatní záležitosti ponechává v kompetenci národních států. Vyznávám Evropu mezivládní spolupráce, Evropu bez nárůstu centrální a ve své podstatě nedemokratické moci. Chci Evropu, ve které se každá země může svobodně rozhodnout, které oblasti kompetencí si ponechá a které bude sdílet s dalšími členskými zeměmi. Chci Evropu národních států, jejichž občané budou vědět, kdo jim vládne, jak je zvolit a také jak se jich zbavit, Evropu národních vlád, odpovědných svým a pouze svým občanům. Chci svobodně obchodující Evropu, která podporuje podnikání a neuvaluje dusivé regulace na kdeco a kdekoho. Chci takovou evropskou integraci, která daňovou, hospodářskou a sociální politiku ponechá národním státům, protože to jsou hlavní oblasti ideologických rozdílů mezi stranami. Integraci, jež respektuje suverenitu národních států ve věcech zahraniční a imigrační politiky. Chci integraci, která nebude ohrožovat čtyři základní principy Evropského hospodářského prostoru. Chci takový dokument, a ať se klidně jmenuje ústavní smlouva, který všechny výše uvedené principy jasně vymezí a zaručí. Proto nejsem eurofederalistou!

Co nechci a proč nejsem eurofederalistou?

Nechci žádné Spojené státy evropské, dnes spíše v podobě Evropské antiamerické federalistické socialistické republiky. Nechci tedy umělý, bruselskými byrokraty nadekretovaný, evropský superstát. Nechci evropskou ústavu, protože ústavu mají pouze státy. Nechci další prohlubování evropské politické, měnové či bezpečnostní integrace. Nechci ani jednoho evropského prezidenta, natož tak dva. Nebudu se podílet na vytváření žádné konkurenční bezpečnostní nebo vojenské struktury, jež by měla omezit manévrovací prostor Severoatlantické alianci. Nemám zájem, aby někdo ve Štrasburku rozhodoval o tom, kolik procent českých žen, příslušníků národnostních menšin, gayů nebo lesbiček má být zaměstnáno v té nebo oné instituci nebo sedět v parlamentu. Nechci, aby se v Bruselu rozhodovalo o zkracování pracovního týdne či jiném "vylepšování" podmínek pro naše zaměstnance, jež vedou jen k dalšímu nárůstu nezaměstnanosti. Nechci, aby kdokoli v Bruselu uvaloval diplomatické či jiné sankce na země, kde si občané svobodně zvolili politickou reprezentaci, jež se právě nehodí do krámu stávající bruselské elitě. Nechci se vzdát našeho práva určovat výši daní pro naše občany a jejich snížením přispět k přílivu investic a zvýšení tempa růstu. Nechci statisíce stránek nových a nových směrnic, které regulují vše od velikosti a pevnosti kondomů, až po přesný popis vozíků v supermarketech. Nechci Evropu směrnic, které mezi členskými zeměmi vylučují hospodářskou soutěž, takže státy s méně nákladnou sociální péčí nevyvíjejí žádný tlak na státy štědřejší, aby dávky snížily. Nechci ani Evropu, která provádí takovou politiku, že hodinové pracovní náklady v zemích Evropské měnové unie jsou o třicet procent vyšší, než ve Spojených státech, díky čemuž je průměrná nezaměstnanost oproti USA dvojnásobná. Nechci Evropský policejní sbor s právem odposlouchávat telefonáty a otevírat dopisy komukoli, kdekoli v celé Evropě. Nechci ani Evropský soudní systém umožňující trestat zločiny "antievropanství", nebo každému zaměstnanci žalovat zaměstnavatele za diskriminaci na základě pohlavní orientace, rasy, náboženství, politického přesvědčení, věku, nebo tělesné neschopnosti, s tím, že zaměstnavatel bude automaticky vinen, dokud neprokáže nevinu. A zejména odmítám porcování národních států do samosprávních euroregionů a konec státních vlád. Sečteno a podtrženo, nechci, aby nám někdo ukrajoval z našeho, socialisty už dnes okleštěného prostoru svobody. Proto nejsem eurofederalistou!

Vydáno ve sborníku CEVRO (LIBERÁLNĚ KONZERVATIVNÍ AKADEMIE)

http://de.groups.yahoo.com/group/kulturzentrum/message/1849

Od PKN

Ewangeliczny radykalizm konserwatywny, X Przykazań Bożych w polityce i w życiu społecznym, 2 konferencje naukowe w Niemczech, Kardynał Karl Lehmann. Katolicka Gazeta Biskupstwa Limburg "Der Sonntag" 18.11.2007, s.1.  http://picasaweb.google.pl/sowa.magazyn/PKN

bo przecież żaden bankier nie kupuje po to, żeby stracić, tylko po to, żeby zarobić, a rząd każdy jest po to, żeby obciążyć kosztami swoich niemądrych decyzji podatnika, bo ktoś musi dzięki temu demokratycznemu rządowi zarobić.

Dlatego przypomnieć trzeba o takich ludziach jak: Oswald Spengler (1880-1936), Arthur Moeller von dem Bruch (1876-1925), Hans Zehrer (1899-1966), czy Carl Schmitt (geb.1888) i Ernst Jünger (1895-1960), którzy przeczuwali zagrożenia wynikające z przeobrażenia się kapitalizmu wolnorynkowego w monopolistyczny (globalistyczny) i podpowiadali potrzebę radykalnych rozwiązań problemu tzw. demokracji i parlamentaryzmu, tzn. zastąpienia tej groteskowej, teatralnej formy rządów państwem autorytarnym.

Mowa tu o ideologach konserwatyzmu rewolucyjnego,

 o których w Polsce się nie uczy, bo lichwiarze i tzw. politycy chcą robić takie same geszefty jak w Hesji, kosztem polskiego narodu.

Stefan Kosiewski

 pi´eS

Hessen erzielt 1,07 Milliarden Euro für Immobilien-Portfolio

Das Kabinett hat jetzt den Verkauf und die Rückanmietung eines Portfolios von 18 landeseigenen Immobilien gebilligt. Die Commerz Immobilien GmbH, ein Unternehmen der CommerzLeasing und Immobilien Gruppe (CLI), wird für das Portfolio 1,070 Milliarden Euro zahlen. „Wir haben es verstanden, die Wettbewerbssituation zwischen den Bietern mit ihren Finanzierungspartnern im Rahmen des strukturierten Bieterverfahrens dazu zu nutzen, maximale Ergebnisse zu erzielen“, sagte Finanzminister Karlheinz Weimar.

Rządowa propaganda w pdf-opakowaniu - Einzelheiten zu diesen und weiteren Themen in der anhängenden pdf-Datei.

Für Fragen und Anregungen: info@stk.hessen.de

Hessenletter103.pdf (286 kB)

18 Gebäude für 1 Milliarde verkauft Weimars größtes Geschäft

Von Christoph Barkewitz

Wiesbaden. Die Commerz-Leasing und Immobilien Gruppe (CLI) erhält den Zuschlag für das zum Verkauf stehende Büroimmobilien-Portfolio des Landes. Die 100-prozentige Tochter der Commerzbank übernimmt zum 1. Januar kommenden Jahres 18 Gebäude (siehe Box) und überweist dafür 1,07 Milliarden Euro an die Landeskasse. Dies teilte das Finanzministerium gestern mit, nachdem das Kabinett den Verkauf und die anschließende Rückanmietung durch Landesbehörden am Montag gebilligt hatte. Der Landtag muss dem Geschäft noch zustimmen, was aber angesichts der absoluten CDU-Mehrheit eine Formsache werden dürfte.

Der Verkaufserlös liegt weit über den ursprünglich kalkulierten 800 Millionen Euro. Bei der Vorstellung des Nachtragshaushalts 2005 Mitte Oktober hatte Finanzminister Karlheinz Weimar (CDU) allerdings bereits auf einen erwarteten Erlös von 1,03 Milliarden Euro hingewiesen. Dass jetzt nochmals 40 Millionen Euro mehr herausgeschlagen werden konnten, führte er darauf zurück, dass es gelungen sei, «die Wettbewerbssituation zwischen den Bietern zu nutzen, maximale Ergebnisse zu erzielen». Es handele sich um das bislang größte Büroimmobilien-Paket, das in Deutschland verkauft worden sei. 54 Millionen Euro sollen zusätzlich in die Bereiche Bildung Bildung, Infrastruktur sowie Hochschule/Wissenschaft investiert werden, der Rest dient zum Stopfen des Haushaltslochs.

Die jetzt in den Gebäuden mit insgesamt knapp 400 000 Quadratmetern Mietfläche residierenden Landesbehörden werden weiterhin dort als Mieter bleiben. Im Zuge dieses so genannten Sale-and-Lease-back-Geschäfts ist das Land mit bis zu 30 Jahren währenden Mietverträgen gebunden und überweist künftig jährlich gut 55 Millionen Euro Nettomiete an CLI.

Weimar nannte dies eine «kluge Strategie im Umgang mit Immobilien». Es bestünden keinerlei Rückkaufsverpflichtungen, und das Land könne sich auf seine Kernaufgaben konzentrieren. Die Grünen sprachen hingegen von einem schlechten Geschäft und einer verdeckten Kreditaufnahme. Deren Abgeordneter Frank Kaufmann rechnete vor, die künftige Mietlast betrage 5,2 Prozent des Verkaufserlöses, auf dem Kreditmarkt seien derzeit aber Abschlüsse zu vier Prozent möglich. Der CDU-Abgeordnete Gottfried Milde beschuldigte Kaufmann der «bewussten Täuschung», Zinssatz und Mietkosten seien nicht miteinander vergleichbar.

Die FDP begrüßte den Verkauf als ersten Schritt zu einem schlanken Staat. Deren Abgeordneter Roland von Hunnius warnte jedoch vor den langen Laufzeiten der Mietverträge. Möglicherweise brauche man innerhalb der nächsten 30 Jahre bestimmte Immobilien gar nicht mehr, auch nicht zur Miete.

Aus ursprünglich mehr als 20 Interessenten waren fünf Bieter ausgewählt worden, die bis Ende September ein verbindliches Angebot vorzulegen hatten. Das Rennen machte schließlich das CLI-Unternehmen Commerz Immobilien GmbH mit Sitz in Düsseldorf. Das große Interesse – laut Finanzministerium auch ausländischer – Bieter hat Weimar wie bereits berichtet dazu veranlasst, auch im kommenden Jahr ein Immobilienpaket zu schnüren. Mit einem Volumen von 770 Millionen wird es jedoch kleiner sein als das aktuelle. Welche Gebäude darin enthalten sein könnten, werde erst nächstes Jahr festgelegt, sagte ein Ministeriumssprecher.

16:52, kultur , Frankfurter Neue Presse
pi'eS